Brienzské jezero a Bernské Alpy z trasy na Brienzer Rothorn

Za VNĚJŠÍ ALPY označuji jednu ze dvou částí Západních Alp. Jedná se o vnější oblouk Alp, který se rozkládá od Středozemního moře až k Bodamskému jezeru a horninami je tvořen především vápenci. Nachází se na území Francie a Švýcarska. Jednotlivé horské skupinu tohoto pásma jsou: Provensálské Alpy a Přealpy, Dauphinéské Předalpy (tj. Baronnies, Diois, Dévoluy a Vercors), Savojské Alpy (tj. Chartreuse, Bauges, Aravis-Bornes a Chablais), Freiburské Alpy, Emmentálské Alpy, Schwyzské Alpy a Sankt Gallenské Alpy. Vrcholy hor nedosahují takových výšek jako u východně ležícího krystalického pásma Západních Alp. Nejvyšší horou Vnějších Alp je Dent du Midi (3 257 m) v Savojských Alpách. K dalším nejvíce známým vrcholům náleží Tête de l'Estrop (2 961 m), L'Obiou (2 789 m), Pointe Percée (2 750 m), Aiguille du Belvédère (2 965 m) nebo Tour Sallière (3 220 m) na území Francie a Vanil Noir (2 389 m), Brienzer Rothorn (2 350 m), Pilatus (2 128 m), Rigi (1 798 m) nebo Säntis (2 502 m) na území Švýcarska.

TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY VE VNĚJŠÍCH ALPÁCH

GRAND VEYMONT (2 341 m), VERCORS

Výstup na nejvyšší horu pohoří Vercors

Délka: 10,6 km; převýšení: 1 100 m; čas: 5 h

Výhled z vrcholu Grand Veymont na horu Mont Aguille a dva orly skalní

            Grand Veymont je s výškou 2 341 metrů nejvyšší horou pohoří Vercors, které se nachází na západě Alp, na jihovýchodě Francie, v tzv. Dauphinéských Předalpách. Grand Veymont leží v jižní části pohoří, ve východní části hlavní náhorní plošiny masivu Vercors. Pohoří Vercors leží jižně od Grenoblu a má ze severu k jihu délku okolo 60 kilometrů a šířku okolo 40 kilometrů. Grand Veymont je tvořen vápencem z období spodní křídy (130 až 125 miliónů let).

Hlavní hřeben pohoří Vercors

            Fauna a flora je charakteristická pro zdejší oblast. Lze zde potkat kozorožce horské, kamzíky horské, sviště, zajíce běláky či hranostaje. Z ptactva lze vidět například orla skalního, orlosupa bradatého či supa bělohlavého. Flora je rovněž typická pro Alpy. Najdeme zde například mák alpínský, hořec Clusiův či lnici alpskou. (09/23) Fotografie.

SÄNTIS, APPENZELLSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Appenzellských Alp

Délka: 4,5 km; převýšení: 1 180 m; čas: 2,5 h (výstup)

V pozadí Säntis

            Säntis je s nadmořskou výškou 2 502 metrů nejvyšším vrcholem Appenzellských Alp. Leží ve středovýchodní části pohoří, na severovýchodě Švýcarska. S prominencí 2 021 metrů náleží Säntis mezi patnáct nejprominentnějších hor v celých Alpách. Celý horský masiv výrazně převyšuje své okolí a je viditelný z velké dálky. Z vrcholu hory je výhled do šesti zemí: Švýcarska, Lichtenštejnska, Rakouska, Itálie, Francie a Německa. Dominantní poloha hory způsobuje místní extrémní podnebné jevy. V okolí vrcholu je polární podnebí, jsou zde silné větry a bouře.

Pohled na Appenzellské Alpy ze západní výstupové trasy, vpravo dole stanice lanové dráhy

            Na vrcholu Säntisu se nachází komplex budov s restaurací, obchody a meteorologická stanice. První restaurace zde vznikla již v polovině 19. století. V roce 1887 zde byla dokončena meteorologická stanice. V roce 1955 byl na hoře instalován vysílač, který byl nahrazen novým vysílačem s výškou 124 metrů v roce 1997. Od roku 1935 vede na vrchol také lanová dráha. Po poslední rekonstrukci v roce 2000 jezdí na vrchol kabiny. (07/23)

VELKÝ KAŃON ŘEKY VERDON, PŘÍMOŘSKÉ A PROVENSÁLSKÉ ALPY

Cesta Velkým kaňonem řeky Verdon ležícím na hranicích Přímořských a Provensálských Alp

Výhled do kaňonu řeky Verdon směrem na severovýchod z okružní silnice D23

            Velký kaňon řeky Verdon, francouzsky Grande Canyon du Verdon, je rozsáhlý kaňon v podhůří Přímořských Alp, na hranicích s Provensálskými Alpami. Nachází se na jihovýchodě Francie, v departementu Alpes-de-Haute-Provence, okolo 70 kilometrů severozápadně od Nice a Azurového pobřeží. Strmostí stěn, hloubkou a divokostí okolní přírody je srovnatelný se severoamerickými kaňony.

Pohled z D23 směrem na jih

            Velký kaňon řeky Verdon má délku 21 kilometrů a leží mezi obcemi Castellane a Moustiers-Sante-Marie. Hloubka kaňonu je od 250 do 700 metrů. Šířka kaňonu na dně je od 10 do 100 metrů a při horních okrajích 200 až 1 500 metrů. Okolní horské plošiny jsou bohaté na krasové oblasti, závrty a propasti. Řeka Verdon zde protéká zkrasovělými jurskými vápenci. V řečišti se střídají klidné a peřejnaté úseky. Před obcí Moustiers-Sante-Marie se Verdon vlévá do přehradní nádrže Lac de Sainte-Croix vystavěné v 70. letech minulého století.

Výhled z Point Sublime na jih

            Velká část kaňonu je neprostupná. Nejznámější pěší turistickou trasou je 14 km dlouhá Sentiere Martel. Silnice vede po horním okraji kaňonu. V severní části D952 Castellane - Moustiers-Sante-Marie. Přibližně ve střední části, v obci La Palud-sur-Vedron, vede okružní, z většiny jednosměrná, vyhlídková cesta. V jižní části vede silnice D71 Trigance – Aiguines. Na silnicích je řada vyhlídek, nejvíce známá je Point Sublime v severní části. (07/19)

RIGI, SCHWYZERSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší vrchol masivu Rigi (1 798 m) nad Lucernským jezerem

délka: 8 km; převýšení: 778 m ↑, 1 354 m ↓; čas: 5 h

Výhled z vrcholu Rigi-Kulm na sever, na Lucernské jezero a horu Pilatus (2 128 m)

            Rigi je jeden ze dvou nejvíce známých horských masivů ve Středním Švýcarsku, v okolí Lucernu (tím více známým je Pilatus, 2 128 m). Leží východně od Lucernu, nad Lucernským jezerem, ve Schwyzerských Alpách. Horský masiv je ze severu obklopen jezerem Zugersee a ze západu a jihu Lucernským jezerem. Masiv má několik vrcholů, nejvyšším bodem je Rigi-Kulm (1 798 m). Hora je propojená řadou lanovek a nachází se zde řada pěších tras. Pod nejvyšší vrchol Rigi-Kulm vede nejstrmější ozubená dráha na světě.

Pohled z trasy nad Seebodenalp na jezero Zugersee a Švýcarskou plošinu

            Vybraná trasa začíná v obci Küssnacht, v severní části Lucernského jezera. Lanovkou se vyjede do zastávky Rigi Seebodenalp v nadmořské výšce 1 020 metrů a odtud se po turistické trase stoupá po západním svahu, z části lesem, na nejvyšší vrchol masivu, Rigi-Kulm. V okolí lze vystoupit na méně frekventovaný vrchol Rigi – Rotstock. Návrat po stejné trase, z Rigi Seebodenalp vede značená cesta až do Küssnachtu. (07/19) Fotografie.

DENT D’OCHE, SAVOJSKÉ ALPY

Výstup na horu Dent d’Oche (2 221 m), v masivu Chablais, v Savojských Alpách

délka: 10 km; převýšení: 1 020 m; čas: 6 h

Horská chata Refuge de la Dent d'Oche z blízkosti vrcholu hory

            Dent d’Oche je hora v masivu Chablais, v Savojských Alpách, na východě Francie. Vrchol hory vystupuje 5,5 kilometru nad jihovýchodním břehem Ženevského jezera a je vzdálený 3 kilometry západně od hranice se Švýcarskem. Z vrcholu hory je za příznivého počasí jeden z nejlepších výhledů na Ženevské jezero. Severním směrem lze pozorovat vrcholky hor pohoří Jura, směrem na jih řady hřebenů masivu Chablais a v dálce je viditelný vrchol a ledovce Mont Blancu. Jihovýchodně je dobře pozorovatelná nejvyšší hora Chablais a Savojských Alp Dent du Midi (3 257 m). Výstup na Dent d´Oche začíná u restaurace na samotě La Fétiuére (1 206 m), za obcemi Malpasset a Bernex. Nejprve se stoupá lesem kolem potoka L’Ugine, následně přes horské pastviny kolem sýrárny Chalet d’Oche a dále severně až ke skalnatému výstupu Dent d’Oche. V nadmořské výšce 2 114 metrů vede cesta kolem horské chaty Refuge de la Dent d'Oche vystavěné na počátku 20. století a následně něco přes 100 metrů východně leží vrchol hory. (07/20)

NÁRODNÍ PARK MERCANTOUR, PŘÍMOŘSKÉ ALPY

Trasa v oblasti Madona de Fenestre pod horou Cime du Gelás

Obec La Bollene-Vésubie v jihovýhcodní části Národního parku Mercantour

Mercantour je jeden z francouzských národních parků. Leží na jihovýchodě Francie, u hranice s Itálií, v Přímořských Alpách, přibližně 40 kilometrů severně od Nice a pobřeží Středozemního moře. Park je pojmenován podle jednoho z hlavních horských masivů Přímořských Alp Mercantour. Nejvyšší horou masivu a národního parku je Cime du Gélas (3 143 m). Národní park byl založený v roce 1979 a má rozlohu 685 km2. Centrální část parku tvoří sedm hlavních údolí, z nichž nejvíce známé a slavné je Vallée des Merveilles (Údolí divů), kde se nachází okolo 100 000 rytin z doby bronzové. Park zasahuje do vysokých částí Alp a současně do Středomoří. Tato poloha a výškové rozpětí způsobuje, že se na území parku vyskytuje významné druhové bohatství místní flory a fauny. Dále v parku najdeme četná menší horská jezera, vodopády a celkem 28 obcí. K hlavním centrům parku náleží město Tende a obec Saint-Martin-Vésubie, která je vhodným výchozím místem po turistických trasách.

Výhled pod vrcholem hory Cime du Gélas, níže jezero Le Lac Blanc

            Výchozím místem trasy je Madona de Fenestre vzdálená 11 km severovýchodně od malého města Saint-Martin-Vésubie. Od horské chaty Refuge de la Madone de Fenestre se stoupá severně k jezeru Lac de Fenestre. Odtud pokračuje turistická trasa dále severně do sedla Col de Fenestre na hranici Francie a Itálie. Tato stezka byla využívána již Římany. Také lze pod jezerem Fenestre odbočit vpravo a vydat se po neznačené cestě pod vrchol nejvyšší hory národního parku Cime du Gelás, kde se nachází řada horských jezer, například Lac Balaour, La Cabret, Le Lac Blanc a další. (07/19)

MONT VENTOUX, PROVENSÁLSKÉ ALPY

Výstup na nejvyšší horu Provensálska Mont Ventoux (1 910 m)

délka: 15 km; převýšení: 510 m; čas: 5 h

Výhled na sever, na Provensálské Alpy, nedaleko pod vrcholem hory

            Mont Ventoux je s výškou 1 910 nejvyšší horou historického kraje Provensálsko. Leží v severní části kraje, na jihovýchodě Francie, přibližně 50 kilometrů severovýchodně od Avignonu a 40 kilometrů východně od Orange. Je součástí Provensálských Alp, ale není jeho nejvyšším vrcholem. Mont Ventoux výrazně vystupuje nad okolní krajinu a tvoří jednu z hlavních dominant západního Provensálska. Hora tvoří specifický, samostatný krajinný prvek. Délka hlavního hřebene, který se rozkládá, ve směru západ - východ je přes 20 kilometrů. Vrchol Mont Ventoux je dostupný po silnici D 974 ze severozápadu a jihovýchodu. Pro silné větry ve vrcholové části bývá však silnice poměrně často uzavřená. Nejsilnější zaznamenaný mistral měl rychlost 320 km/h. Na vrcholu hory je budova se 42 metrů vysokou telekomunikační věží, stavba z roku 1966. Dále je zde několik nepřístupných technických budov a radar. Příležitostně vedou přes Mont Ventoux etapy cyklistického závodu Tour de France.

Vrchol Mont Ventoux s telekomunikační věží z hřebenové cesty

           Vrchol hory je tvořen vápencovou sutí, bez vegetace. Lesní porost roste do nadmořské výšky okolo 1 800 metrů. Původní lesy byly těženy od 12. století. Od druhé poloviny 19. století probíhalo naopak zalesňování. Místní flora má středomořský i středoevropský charakter. K nejčastějším stromům náleží cedr atlaský, borovice halepská, buky, modříny a jalovce. Pěší turistická trasa vede na vrchol hory ze severní strany, ze střediska zimních sportů Mont Serein. Trasa s převýšením okolo 500 metrů, má délku 3 až 4 kilometry a dá se zvládnout za hodinu a půl. Z vrcholu se pak dá pokračovat po hlavním hřebeni východním až jihovýchodním směrem až k vrcholku Tete de la Grave, kde trasa severozápadně sestupuje zpět do obce Mont Serein. Celková délka túry je okolo 5 hodin. (09/20)