Polsko / Rzeczpospolita Polska

Základní informace

Rozloha: 312 685 km²
Počet obyvatel: 37 020 000 (2021)
Hustota obyvatel: 118/km²
Úřední jazyk: polština
Obyvatelstvo: 97% Poláci, 2% Slezané
Náboženství: 91% římští katolíci
Politický systém: prezident, vláda, dvoukomorový parlament, poslanecká sněmovna (Sejm) - 460 členů a senát - 100 členů
Hlavní město: Varšava (1 711 000)
Největší města: Krakov (759 000), Lodž (722 000), Vratislav (631 000), Poznaň (552 000), Gdaňsk (460 000), Štětín (409 000)

TOP MÍSTA

1. KRAKOV

flickr.com/photos/jlascar/9159294190

                Krakov je historické město na jihu Polska, v Malopolském vojvodství. Leží na horním toku nejdelší polské řeky Visly, nedaleko hranic s Českou republikou a Slovenskem. Město bylo založeno okolo 10. století, v 11. až 16. století bylo sídlem polských králů. Historické centrum Krakova je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. K hlavním krakovským památkám náleží královský hrad Wawel ze 13. až 14. století, Wawelská katedrála z 11. století, několik kostelů ze 12. až 14. století, radniční věž ze 14. století, historická budova tržnice Sukennice z poloviny 16. století, staré město s historickými gotickými, renesančními a barokními domy nebo židovská čtvrť Kazimierz. Současný Krakov je druhým největším polským městem, má rozlohu 327 km2 a žije zde 770 000 obyvatel. Je považován za akademické, kulturní, umělecké i ekonomické centrum Polska.

2. TATRY

flickr.com/photos/junaidrao/36730840083

                Tatry je pohoří na jihu Polska a severu Slovenska. Tvoří nejvyšší část rozlehlých Karpat, s nejvyšší horou Karpat Gerlachovským štítem (2 655 m) na slovenském území. Nejvyšší horou Tater na území Polska a také nejvyšší horou Polska jsou Rysy (2 499 m). Tatry mají rozlohu 785 km2 a přibližně čtvrtina Tater leží na polském území. Pohoří je tvořeno krystalickými horninami, zejména žulami a krystalickými břidlicemi, na severu a východě je pak obklopeno druhohorními vápenci a dolomity. Pohoří bylo modelováno čtvrtohorními ledovci. Nachází se zde trogy, kary, morény, více než 100 ledovcových jezer. Celkem 25 vrcholů je vyšších než 2 500 metrů. Na polské i slovenské straně jsou Tatry součástí Tatranského národního parku. Polský národní park byl založen v roce1954 a má rozlohu 212 km2. Od roku 1993 je společně se slovenským národním parkem na seznamu světového dědictví UNESCO. Hlavním střediskem na polské straně je město Zakopane. V oblasti se nachází řada horských říček, vodopádů, více jak třicet horských jezer, jeskyně. V nižších polohách rostou především jedle, borovice a buky, od 1 200 m do 1 600 m smrky. Žijí zde kamzíci, medvěd hnědý, rys, vlci, orli nebo sokoli.

3. BĚLOVĚŽSKÝ PRALES

flickr.com/photos/42244964@N03/4663861001

                Bělověžský prales se nachází na východě Polska, na hranicích s Běloruskem a dále pokračuje na území Běloruska. Jedná se o nejrozsáhlejší původní nížinný prales ve Střední Evropě. Na polské i běloruské straně je prales součástí národního parku. Společně jsou pak součástí přírodního světového dědictví UNESCO. Bělověžský národní park byl prvním polským národním parkem založeným v roce 1932. Oblast leží v nadmořské výšce 150 až 170 metrů. Třetinu lesa tvoří jehličnaté stromy, dvě třetiny smíšené lesy. Nejvíce zastoupenými stromy jsou smrk ztepilý, borovice lesní, olše lepkavá, dub letní a bříza pýřitá. Bělověžský prales je také známý přítomností zubra evropského. Žije zde asi 800 kusů.

4. GDAŇSK

Foto

                Gdaňsk leží na severu Polska pří ústí řeky Visly do Baltského moře. Město má rozlohu 262 km2 a žije zde téměř půl milionu obyvatel. Gdaňsk je druhý největší polský přístav a důležité hospodářské centrum. Za druhé světové války byl velmi poškozen. Komplex starého Glowného Miesta se podařilo obnovit. Gdaňský gotický chrám je největší cihlová církevní stavba na světě. Pozoruhodné je náměstí s radnicí, Zelená brána či starý přístav na řece Motlavě s historickými sklady.

5. MAZURSKÁ JEZERA

flickr.com/photos/polandmfa/6162351570

                Mazurská jezera se nachází na severovýchodě Polska, administrativně náleží do Varmijsko – mazurského vojvodství. Leží východně od dolního toku řeky Visly. Oblast také nazývaná Mazurská jezerní plošina zahrnuje více než 2 000 jezer vzájemně propojených řekami a kanály. Krajinu tvoří nížina až pahorkatina s oblými vyvýšeninami, nejvyšší vrchol má 312 m. Oblast je zalesněna a řídce osídlena. Největšími jezery jsou Snyardwy (114 km2, největší hloubka 23 m), největší jezero v Polsku a a Mamry (104 km2, největší hloubka 44 m). Mazurská jezera jsou turisticky velmi oblíbená, zvláště mezi vodáky, kanoisty, pěšími turisty, cyklisty a obecně milovníky přírody.

6. KRKONOŠE

Foto

                Krkonoše jsou pohoří na severozápadě Polska a na severu České republiky. Nejvyšší horou je Sněžka (1 602 m). Pohoří se rozkládá na ploše 631 km2, přičemž 454 km2 leží na území Česka a 177 km2 na území Polska, respektive Slezska. Nejvyšší část Krkonoš, Krkonošský hřbet, tvoří česko-polskou hranici. Na severní, polské straně, hory v severovýchodním směru, strmě spadají do údolí Jelení Góry. Zatímco na české straně, hory klesají do hlubokých údolí vymodelovaných čtvrtohorními ledovci. Krkonoše jsou převážně složeny ze starohorních a prvohorních metamorfovaných hornin. Krkonošský hřbet tvoří žuly a na české straně svory. V obou zemích jsou součástí pohoří národní parky. Polský Krkonošský národní park byl založený v roce 1959 a má rozlohu 56 km2.

7. TORUŇ

commons.wikimedia.org/wiki/File:Stare_Miasto,_Ratusz_Staromiejski_w_Toruniu.jpg

                Toruň je město ležící ve středo-severní části Polska, přibližně 150 kilometrů jižně od Baltského moře. Leží na řece Visle, v nadmořské výšce 70 metrů. Toruň je historické polské město založené na počátku 13. století jako obchodní středisko. Bylo hanzovním městem. V Toruni se dochovala řada historických památek. K hlavním náleží gotická radnice, tři gotické kostely (nejvýznamnější je toruňská katedrála z konce 15. století), zbytky městských hradeb, několik paláců ze 17. až 18. století a řada zachovaných gotických domů z 16. až 18. století s nástěnnými malbami a dřevěnými krovy.

8. POZNAŇ

flickr.com/photos/erretaele/35346314484

                Poznaň je důležité hospodářské, kulturní a dopravní centrum Polska, respektive Velkopolského vojvodství. Je to jedno z nejstarších polských měst, původní osada Polanů, od roku 968 sídlo biskupství, dnes sídlo polského arcibiskupství. Město má rozlohu 262 km2 a žije zde 550 000 obyvatel. Poznaň má řadu historických památek. Historické centrum se nachází na Starém městě a na Tumském ostrově. Je zde gotický dóm ze 14. století s bohatým interiérem, renesanční radnice, barokní kostely. Městem protéká řeka Warta.

9. VRATISLAV

flickr.com/photos/melancholypear/4483364335

                Vratislav, polsky Wroclav, je historické hlavní město Slezska, nyní hlavní město polského Dolnoslezského vojvodství. Město leží na řece Odře a již od pravěku bylo na křižovatce obchodních cest. V 9. století bylo opevněným střediskem Slezanů, v 10. století bylo pod nadvládou Přemyslovců, od 12. století bylo sídlem slezských knížat, od 14. století členem hanzy a v letech 1335 až 1742 bylo součástí Zemí koruny české. K hlavním památkám ve městě náleží gotická katedrála ze 13. až 15. století, gotická radnice, kostely ze 13. až 14. století, biskupský palác a další paláce z 18. století nebo zbytky středověkých hradeb. Město má rozlohu 293 km2 a žije zde 630 000 obyvatel. Jméno města Vratislav může být po českém knížeti Vratislavovi I., možném zakladateli města.

10. BABIA HORA

commons.wikimedia.org/wiki/File:Mała_Babia_Góra,_Beskid_Żywiecki_02.jpg

                Babia hora je horský masiv na jihu Polska, na hranicích se Slovenskem. Babia hora je součástí Oravských, respektive Západních Beskyd a s výškou 1 725 metrů je nejvyšší horou Beskyd. Na jižní, slovenské straně jsou svahy masivu pozvolné, na severní, polské straně jsou naopak strmé. Oblast Babí hory je od roku 1955 národním parkem. Většina pohoří je zalesněna. V nižších polohách rostou smíšené bukové, jedlové a smrkové lesy. Výše rostou smrky a borovice kleč. V nejvyšších částech roste alpínská květena, jsou zde holé skály a pole kamenné suti. V lesích žijí jeleni, medvědi, vlci a rysi.

11. SLOVIŃSKÝ NÁRODNÍ PARK

commons.wikimedia.org/wiki/File:Czołpino_-_wydmy.jpg

                Slovińský národní park se nachází na severu Polska, na pobřeží Baltského moře. Leží přibližně 100 kilometrů severozápadně od Gdaňsku. Typickými krajinnými prvky parku jsou pobřežní pásy písečných dun, jezera, bažiny, louky a borové háje. Nejvyšší písečné duny dosahují výšky přes 40 metrů. Duny jsou pohyblivé. Oblastí protéká sedm řek, největší je Leba. Na západě a východě parku jsou rozlehlá jezera: Gardno (25 km2) a Lebsko (71 km2). Národní park je bohatý na ptactvo. Prominentními druhy jsou orel mořský, výr velký, kormorán velký a čáp černý.

12. VARŠAVA

flickr.com/photos/gushchin24/38298382125

                Varšava je hlavní a největší město Polska. Leží ve středo-východní části Polska, ve vnitrozemí, na středním toku řeky Visly, v nadmořské výšce 80 až 120 metrů. Má rozlohu 517 km2 a žije zde 1 760 000 obyvatel. Město se nachází v historickém Mazovském vojvodství. Osud Varšavy výrazně ovlivnila 2. světová válka, kdy na konci roku 1944 bylo 85% všech varšavských staveb a budov zničeno. Po válce bylo historické centrum města, původně gotická katedrála sv. Jana Křtitele z konce 14. století, Královský zámek, kostely a paláce ze 17. a 18. století obnoveny. Rekonstrukce města byla dokončená v roce 1980. Město má stavby z období gotiky, renesance, baroka, rokoka, neoklasicismu i současné výškové stavby. Jednou z dominant Varšavy je mohutný Palác vědy a kultury s 227 m vysokou věží postavený v letech 1952 až 1955, nejvyšší budova v Polsku.

13. MALBORK

flickr.com/photos/azwegers/8057622219

                Křižácký hrad Malbork ze 13. až 15. století je dominantou stejnojmenného menšího polského města Malbork. Nachází se na severu Polska, přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Gdaňsku. Pevnost bývá považována za jednu z nejhodnotnějších památek severské gotiky. Malbork byl vystavěn Řádem německých rytířů na počátku 13. století. Na počátku 14. století byl rozšířen a v 19. a začátkem 20. století restaurován. Ve své době byl jedním z největších cihlových hradů na světě.

14. PIENINY

commons.wikimedia.org/wiki/File:Rafting_on_the_Dunajec_River.jpg

                Pieniny je hornatina na jihu Polska a na severovýchodě Slovenska. Je součástí Východních Beskyd. Nejvyšší horou jsou Vysoké skalky (1 050 m). Polská část hornatiny leží severně od řeky Dunajec a má vyšší reliéf. Pieniny jsou geologicky složené z vápenců a dolomitů. V centrální části vrchoviny se nachází národní park založený v roce1954. Nejvyšším bodem parku je Trzy Korony (985 m). Řeka Dunajec v těchto místech protéká kaňonem. V parku roste několik druhů endemických rostlin, například smetánka nebo trýzel pieninský. Rostou zde hlavně bukové a jedlové lesy, místy i borové.

15. WOLIN

commons.wikimedia.org/wiki/File:Widok_z_Gosania_-_najwyższy_klif_w_Polsce_-_panoramio.jpg

                Wolin je ostrov na severozápadě Polska, v Baltském moři, v těsné blízkosti pevniny a blízko hranice s Německem. Ostrov má rozlohu 265 km2. Nejvyšší bod má 115 metrů. Ve střední části Wolinu leží národní park založený v roce 1960. Zaujímá více než třetinu ostrova. Park tvoří pobřeží Baltského moře, největší pobřežní útesy v Polsku, delta řeky Swiny a lesy. Rostou zde převážně duby, buky a borovice. Celkem se v parku vyskytuje 1 300 druhů rostlin a žije zde přes 200 druhů ptáků. Ve volném výběhu lze vidět dvě desítky zubrů evropských.

Zdroje: Bradnová, H. a kol.: Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Academia, Praha 1993.; Trojan, P.: Polsko. 1. české vyd. Freytag a Berndt 2016.; Universum, všeobecmá encyklopedie. Díly 1 - 10. Odeon, Praha 2001.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

PODNEBÍ, KDY VYRAZIT 

                Podnebí je mírné, na rozhraní vlivů oceánských a kontinentálních. Na severu a západě země má podnebí oceánský ráz, postupně směrem na jih a východ je více teplo a podnebí má kontinentální charakter. Léta jsou teplá až horká, zimy jsou dlouhé a chladné s dostatkem sněhu. Obvyklé letní teploty se pohybují od 18°C až po 30°C, zimní teploty se pohybují okolo 3°C na severozápadě až po -6°C na východě země. Průměrné srážky jsou 600 mm ročně a klesají od severu k jihu a zase rostou na jižních hranicích Polska (s ČR a Slovenskem), kde v horách dosahují až 1 200 mm ročně. Srážek spadne více v létě, zimy jsou více suché. 

                Průměrné teploty ve Varšavě v létě jsou 18 až 19°C, v podstatě odpovídají teplotám v ČR, průměrné teploty v zimě jsou -1 až -3 (což je také podobné, o stupeň více v létě, o stupeň méně v zimě, z hlediska průměru ČR). Průměrné teploty v létě v Krakově jsou 18 až 20°C, v zimě 0 až -2°C. V Gdaňsku na pobřeží Baltského moře jsou teploty mezi létem a zimou více vyrovnané. Průměr v létě je 15 až 17°C, v zimě -1°C. 

Varšava - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en) 

Krakov - průměrné teploty, srážky (mm), sluneční svit (hodiny) (en) 

Gdaňsk - průměrné teploty, srážky (mm) (en) 

Zdroje: Universum, Všeobecná encyklopedie. Odeon, 2001., Wikipedia.org 

VOJVODSTVÍ

Polsko se skládá z 16 vojvodství.

Seznam vojvodství, Wikipedie (cs)

Turistické regiony, Polsko.travel (cs)

Vojvodství (polský název), rozloha km2, hlavní město

Dolnoslezské (Dolnośląskie), 19 947 km2, Vratislav

Kujavsko-pomořské (Kujawsko-pomorskie), 17 972 km2, Bydhošť a Toruň

Lodžské (Lódzkie), 18 219 km2, Lodž

Lublinské (Lubelskie) , 25 122 km2, Lublin

Lubušské (Lubuskie), 13 988 km2, Zielona Góra

Malopolské (Małopolskie), 15 183 km2, Krakov

Mazovské (Mazowieckie), 35 558 km2, Varšava

Opolské (Opolskie), 09 4129 412 km2, Opole

Podkarpatské (Podkarpackie), 17 846 km2, Rzeszów

Podleské (Podlaskie), 20 187 km2, Białystok

Pomořské (Pomorskie), 18 310 km2, Gdaňsk

Slezské (Sląskie), 12 333 km2, Katovice

Svatokřížské (Swiętokrzyskie), 11 711 km2, Kielce

Varmijsko-mazurské (Warmińsko-mazurskie), 24 173 km2, Olsztyn

Velkopolské (Wielkopolskie), 29 826 km2, Poznaň

Západopomořanské (Zachodniopomorskie), 22 892 km2, Štětín

Zdroje: Wikipedia.org; Administracja.mac.gov.pl

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE 

Vstup. Doklady. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti.

Měna. Zlotý, PLN. 1 zlotý = 6 Kč (2019), aktuální kurz

Prodejní doba. Obchody: 08:00–19:00 (obchodní domy), 07:00–19:00 (potraviny), 11:00–19:00 (ostatní obchody), hypermarkety: 9:00–22:00 hod, během státních svátků uzavřeny.

Bezpečnost. Možnost odcizení peněz, dokladů a cenností v místech s vyšší koncentrací lidí a v nočních vlacích na trase z Varšavy do ČR. Nebezpečí vloupání do vozidel, především pak do osobních vozů. Vhodné parkovat na střežených parkovištích, jakož i nezastavovat, zejména v noci, na odlehlých parkovištích.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Většinu území Polska vyplňují nížiny, až 90% území leží v nadmořské výšce níže než 300 metrů. Sever Polska tvoří pobřeží Baltského moře. Pobřeží je převážně ploché, písčité a málo členité. Na pobřeží jižně navazují Pomořanská a Mazurská jezerní plošina. Oblast s řadou jezer (na území Polska je 9 300 jezer větších než 1 ha). Největší jezero je Sniardwy (114 km2), nejhlubší Hancza (109 m). Na jezerní plošiny, ve střední části Polska, navazují Malopolská a Lublinská vrchovina. Jih Polska je pak tvořen horským pásmem Karpat. V západní části, při hranicích s ČR je to Krkonošsko-jesenické pásmo, s nejvyšší horou Sněžkou. Na východě, při hranicích se Slovenskem, jsou to Beskydy, nejvyšší hora Rysy, 2 499 metrů. Mapa

                Půdy jsou v Polsku písčité, štěrkovité, velká část půd je málo úrodných. Největší řeky jsou Visla, 1 047 km a Odra, 854 km. Zalesněno je okolo 30% území.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie, díl 7., str. 383. Odeon, 2001., Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

           Polsko má na seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 16 kulturních a přírodních památek. V počtu památek světového dědictví náleží do první dvacítky zemí na světě.

Národní parky

                V Polsku se nachází 23 národních parků a zaujímají přibližně 1% území Polska. Nejstarším národním parkem je Bělověžský národní park založený v roce 1932. Rozkládá se u hranic s Běloruskem a navazuje na něj národní park i na běloruském území. Největším polským národním parkem je Biebrzaňski národní park s rozlohou 593 km2. Většinu této rozlohy tvoří marše a mokřady.

Seznam národních parků, poland.travel (en)

Seznam národních parků, Wikipedia (en)

Polské národní parky, parki.pl (pl)

Odkazy

Britannica, Poland (en)

CIA World Factbook, Poland (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Polsko (cs)

Wikipedie, Polsko (cs)

Polský statistický úřad, GUS

Dokumenty

Divočina bez hranic (ČT, 2012 až 2013)

Krakov (ČT, 2007)

Krkonoše (ČT, 2013)

Mazurská jezera (ČT, 2010)

Polsko (ČT, Cestománie, 2001)

Polsko (ČT, Objektiv, 2008 až 2017)

end faq