Dachstein, přibližně uprostřed vrchol Hoher Dachstein (2 995 m)

            DACHSTEIN a TOTES GEBIRGE jsou dvě pohoří Severních vápencových Alp. Nachází se ve středovýchodní části. Pohoří DACHSTEIN dominuje východní polovině Severních vápencových Alp. Hoher Dachstein (2 995 m) je zde nejvyšší horou, nachází se tady největší skupina ledovců v celých Severních vápencových Alpách, najdeme zde třetí nejdelší jeskyni na území Rakouska (112 km) a historie osídlení, která je spojena s těžbou soli, zasahuje až do období 5 tisíc let před naším letopočtem. Pohoří Dachstein leží na území tří rakouských spolkových zemích: na západě Salcburska, ve střední části a na severu Horního Rakouska a na východě a jihu Štýrska. Dachstein se člení na několik částí: na západě leží skupina Gosaukamm (Grosse Bischofsmütze, 2 458 m), ve středu se nachází Centrální masiv Dachstein (2 995 m), na jihu je masiv Scheichenspitze (2 667 m), na východě masivy Kemetgebirge (Kammspitze,2 139 m) a Grimming (2 351 m) a na severu Sarstein (1 975 m). Geologicky silně zkrasovělé pohoří se skládá z dachsteinských vápenců. Pohoří TOTES GEBIRGE, česky Mrtvé hory, leží severovýchodně od Dachsteinu. Totes Gebirge je svojí rozlohou největší vápencovou krasovou oblastí ve střední Evropě. Nachází se zde nejdelší jeskyně v Rakousku (155 km). Nedostatek vody na centrální plošině způsobuje zdejší velmi omezenou vegetaci, odtud název Mrtvé hory. Nejvyšší horou Totes Gebirge je Grosser Priel (2 515 m) v centrální části. Pohoří se člení na tři skupiny pojmenované podle nejvyšších vrcholů: skupinu Schönberg (2 093 m) na západě, Priel ve středu a Warscheneck (2 388 m) na východě.

TURISTICKÉ TRASY A VÝSTUPY V POHOŘÍCH DACHSTEIN A TOTES GEBIRGE

SCHÖNBERG (WILDENKOGEL), TOTES GEBIRGE

Výstup na nejvyšší horu západní části Totes Gebirge

Délka: 17 až 18 km; převýšení: 1 550 m; čas: 7 až 8 h

Výhled z vrcholu na sever, v pozadí jezero Traunsee a vpravo nad ním Traunstein

            Schönberg, také nazývaný Wildenkogel je s nadmořskou výškou 2 093 metrů nejvyšším vrcholem západní části pohoří Totes Gebirge. Nachází se mezi Travenským jezerem, které leží severně a městem Bad Aussee, které leží jižně. Pro svůj členitý vzhled ze severní strany, bývá hora označována jako Wildenkogel, divoký vrchol. Naopak pro svůj mírný vzhled a zaoblenou část vrcholu při pohledu z jihu, bývá nazývána Schönberg, pěkná hora.

Vpravo Hochkogel (1 591 m), z výstupové trasy ze severu

Schönberg má dvojitý vrchol. Západní, rozlehlejší, s větším vrcholovým křížem, má výšku 2 090 metrů, východní má výšku 2 093 metrů. Severní strana hory se strmě svažuje do údolí Offensee. Jižní strana vystupuje nad náhorní plošinou porostlou borovicemi kleč. Vrchol Schönbergu leží na spolkové hranici Horního Rakouska a Štýrska. Výstupové cesty vedou buď ze severu přes horskou chatu Ebenseer Hochkogelhütte nebo z jihu přes horskou chatu Ischler Hütte. (06/23)

GROSSER PRIEL, TOTES GEBIRGE

Výstup na nejvyšší horu pohoří Totes Gebirge

Délka: 20 km; převýšení: 1 800 m; čas: 8 až 10 h

Vápencová náhorní planina pohoří Totes Gebirge

            Grosser Priel je s nadmořskou výškou 2 515 metrů nejvyšší horou pohoří Totes Gebirge. Nachází se v centrální až severovýchodní části pohoří. Grosser Priel má prominenci 1 711 metrů, převyšuje tak jihovýchodně ležící údolí Stodertal o více než 1 700 metrů a náleží k ultraprominentním vrcholům v Alpách. Je šestým nejprominentnějším vrcholem v Rakousku a patří mezi dvacet pět nejprominentnějších hor v celých Alpách.

Výstup k chatě Welserhütte a výhled do údolí Hetzau, v pozadí Hornorakouské předhůří

            Díky své poloze na severní konci Alp, tvoří Grosser Priel jasnou dominantu nad severně ležícím Alpským předhůřím. Spodní část hory je tvořena wettersteinským dolomitem, hlavní a horní část je z dachsteinského vápence. Západním hřebenem je Grosser Priel spojen s krasovou plošinou Totes Gebirge. Na tu západně navazuje vrchol Schermberg (2 396 m). Necelých 2,5 kilometrů jižně od Priela leží druhý nejvyšší vrchol pohoří Totes Gebirge Spitzmauer (2 446 m).

Poslední část výstupu po jihozápadním svahu

            Výstup na horu je možný ze tří stran. Nejčastěji je volena cesta z jihovýchodu, z obce Hinterstoder. Další možností je výstup ze severu, od chaty Almtaler Haus (714 m) přes horskou chatu Welserhütte (1 726 m). Třetí možností je výstup z jihozápadu od jezera Grundlsee. Od chaty Almtaler Haus vede turistická značená trasa č. 215 po lesní cestě až k úpatí horského masivu (940 m). Zde začíná prudké stoupání, místy po zajištěných cestách, na horskou chatu Welserhütte. Od Welserhütte pokračuje trasa dalším náročným úsekem přes několik sněhových polí soutěskou mezi vrcholem Schermbergu (2 396 m) a masivem Prielu. Z rozcestí Fleischbanksattel (2 123 m) pak vede poslední část výstupu po jihozápadním svahu horu až na vrchol Grosser Prielu. (07/21) Fotografie.

HOHER SARSTEIN, DACHSTEIN

Výstup na nejvyšší vrchol horského masivu Sarstein v pohoří Dachstein

Délka: 17 km; převýšení: 1 460 m; čas: 6 až 9 h

Výhled z vrcholového hřebene na východ, na Bad Aussee, v pozadí jezero Grundlsee

            Hoher Sarstein je s výškou 1 975 metrů nejvyšším bodem samostatného horského masivu Sarstein. Ten se nachází východně nad Halštatským jezerem a je dominantním horským masivem v okolí Halštatského jezera. Geograficky tvoří Sarstein severní část pohoří Dachstein. Přes vrchol vede ve směru sever-jih hranice spolkových zemí Horní Rakousko a Štýrsko. Západní část Sarsteinu tak společně s Halštatským jezerem leží v jižním výběžku Horního Rakouska, východní část se nachází na severozápadě Štýrska. Od samotného masivu Dachstein je Sarstein na jihu oddělen údolím řeky Traun. Geologicky je Sarstein tvořen dachsteinským vápencem.

Výhled z trasy na část Halštatského jezera, v pozadí Plassen (1 953 m)

            Na vrchol Sarsteinu vedou celkem tři trasy. Jedna z jihu, dvě ze severu. Trasa z jihu vychází z obce Obertraun (513 m) a prochází okolo horské chaty Sarsteinhütte. Nejkratší trasa na vrchol vede ze severu, z průsmyku Pötschenpass (993 m). Třetí trasa vede ze severozápadu, začíná za obcí Sankt Agatha. (10/22) Foto.

WARSCHENECK

Výstup na nejvyšší vrchol východní části pohoří Totes Gebirge

Délka: 15 km; převýšení: 1 560 m; čas: 7 až 9 h

Z výstupové cesty na horskou chatu Zellerhütte

            Warscheneck je s nadmořskou výškou 2 388 metrů nejvyšší vrchol horské skupiny Warscheneck, která tvoří východní část pohoří Totes Gebirge. Warscheneck leží přibližně 10 km severně od města Liezen, na jihozápadě Horního Rakouska, na hranici se Štýrskem. Na vrchol vedou tři hlavní turistické stezky: ze severu, západu a východu. Severní výstupová cesta začíná u obce Vorderstoder a vede okolo horské chaty Zellerhütte. Severně pod vrcholem prochází přes zvlněnou náhorní plošinu Arbesboden. Geologicky je Warscheneck tvořen silně zkrasovělým dachsteinským vápencem. Na náhorní plošině nejsou žádné zdroje vody. (08/22)

KAMMSPITZE, DACHSTEIN

Výstup ne nejvyšší vrchol pohoří Kemmetgebirge

Délka: 13,2 km; převýšení: 1 300 m; čas: 6 h

Údolí řeky Enže a Schladmingské Taury z trasy na Kammspitz

            Kammspitze nebo Kammspitz je s nadmořskou výškou 2 139 metrů nejvyšší horou pohoří Kemmet, které se rozkládá v délce přibližně 30 kilometrů v jihovýchodní části horské skupiny Dachstein. Kammspitz je nejvýraznějším vrcholem tohoto pohoří. Horský masiv směrem k jihu strmě klesá do údolí řeky Enže, v severní části přechází do převážně zalesněné krasové náhorní plošiny s nadmořskou výškou okolo 1 300 metrů, vrcholy této plošiny dosahují výšek mezi 1 600 až 1 800 metrů. Na východě je oddělen údolím Salzatal od horského masivu Grimming. Hora je dostupná třemi turistickými trasami, dvě vedou z jihu, z obce Gröbming. (07/23) Foto.