Arménie / Hajastani Hanrapetutjun

Základní informace

Rozloha: 29 743 km2
Počet obyvatel: 3 045 000 (2017)
Hustota obyvatel: 103/km2
Úřední jazyk: arménština (indoevropský jazyk)
Obyvatelstvo: 98% Arméni, 1% Kurdové
Náboženství: 93% arménská apoštolská církev
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament (Národní shromáždění) - 131 členů
Hlavní město: Jerevan (1 060 140)
Největší města: Gjumri (146 000), Vanadzor (105 000)

TOP MÍSTA

1. CHOR VIRAP

flickr.com/photos/alexander_mkhitaryan/8703839201

                Chor Virap je arménský klášter ležící na jihu země v těsné blízkosti hranice s Tureckem. Přibližně třicet kilometrů od kláštera, na území Turecka, se nachází vrchol hory, respektive vulkánu Ararat (nejvyšší hora Turecka, 5 137 m), která je pro Arménce posvátnou horou. Nejstarší části kláštera pochází z 5. až 7. st. Hlavní stavba kostela sv. Matky Boží je ze 17. st. Klášter leží na Araratské plošině, obklopený pastvinami a vinice, s výhledem na horu Ararat. Chor Virap je poutní místem a jedním z oblíbených turistických cílů v Arménii.

2. VAGHARŠAPAT

commons.wikimedia.org/wiki/File:Ejmiadzin_Cathedral2.jpg

                Vagharšapat je čtvrté největší arménské město, leží v jihozápadní části země, 20 km západně od hlavního města Arménie Jerevanu. Vagharšapat má okolo 50 000 obyvatel. Město je známé svými historickými památkami a je hlavním duchovním centrem v zemi. Vagharšapatská katedrála, kostely a archeologické naleziště v okolním Zvartnocu jsou od roku 2000 zapsané v seznamu Světového dědictví UNESCO. Katedrála je hlavním chrámem Arménské apoštolské církve. Byla založená na počátku 4. st., současná stavba je z poloviny 15. st. K dalším hlavním památkám náleží kostel sv. Ripsime, kostel sv. Gajana a zbytky katedrály ve Zvartnocu.

3. DILIDŽANSKÝ NÁRODNÍ PARK

foto

                Dilidžanský národní park leží ve střední až severní části Arménie, přibližně 20 km severozápadně od jezera Sevan. Je nejstarší přírodní chráněnou krajinnou oblastí v Arménii založenou v roce 1958. Oblast se nachází na pomezí Malého Kavkazu, který leží severně a Arménské vysočiny ležící jižně. Park leží v nadmořské výšce 1 100 až 2 300 m. Rostou zde smíšené lesy, nachází se zde horské louky, minerální prameny, několik jezer a protéká zde řeka Agstev a její přítoky.

4. KLÁŠTĚR TATEV

commons.wikimedia.org/wiki/File:..Tatev_Monastery.jpg

                Klášter Tatev se nachází na jihovýchodě země v provincii Sjunik, jižně od města Goris. Severně leží vrcholy hor Malého Kavkazu. Klášter je umístěn na okraji plošiny hlubokého kaňonu, kterým protéká řeka Vorotan. Byl založen v 9. st., ve 14. až 15. st. byl důležitým centrem vzdělanosti v Arménii, sídlila zde univerzita. Klášter je opevněný, v komplexu se nachází tři kostely, knihovna, zvonice a další administrativní budovy. Hlavní stavbou je kostel sv. Petra a Pavla postavený na přelomu 9 a 10. st.

Zdroje: Georgia, Armenia and Azerbaijan. Lonely Planet 2012.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported

REGIONY

                Arménie se skládá z 10 provincií a hlavního města.

Turismus, armenia.travel (en)

Provincie, rozloha km2, hlavní město

Aragacot (1), 2 756 km², Aštarak

Ararat (2), 2 090 km², Artašat

Armavir (3), 1 242 km², Armavir

Gegharkunik (4), 5 349 km², Gavar

Jerevan (11), 223 km²

Kotajk (5), 2 086 km², Hrazdan

Lori (6), 3 799 km², Vanadzor

Sjunik (8), 4 506 km², Kapan

Širak (7), 2 680 km², Gjumri

Tavuš (9), 2 704 km², Ijevan

Vajots Dzor (10), 2 308 km², Jeghegnadzor

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE

                Vstup. Občané ČR, stejně jako občané ostatních členských zemí EU, mohou od roku 2013 vstoupit na území Arménie a pobývat zde180 dní během období jednoho roku bez víz. V Arménii sice oficiálně platí přihlašovací povinnost, tj. cizinec se musí do 3 dnů po vstupu na území Arménie přihlásit na policii (hotely tak činí automaticky), avšak v praxi registrace v současné době vyžadována není.

                Doklady. Cestovní pas (platnost musí přesahovat nejméně 6 měsíců od dne vstupu na území Arménie).

                Měna. Drami, AMD. 100 dramů = 4,50 Kč (2018), aktuální kurz

                Časové pásmo. UTC+4 (tj. o 3 hodiny více než středoevropský čas)

                Bezpečnost. Pobyt na celém území Arménie podle oficiálních informací i dosavadních zkušeností je poměrně bezpečný. Velvyslanectví ČR však přesto doporučuje občanům ČR hodlajícím vykonat návštěvu Arménie, aby se před cestou registrovali na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR v systému DROZD (dobrovolná registrace občanů ČR při cestách do zahraničí). Úroveň kriminality je nízká, nicméně případy kapesních krádeží, krádeží zavazadel či vykrádání motorových vozidel se vyskytují. Cestování po arménských silnicích je obvykle rovněž bezpečné, je však třeba počítat s velmi špatnou kvalitou silnic a to i na hlavních tazích mezi přechody do Gruzie či Íránu a hlavním městem. Nedoporučujeme přibližovat se k hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem, zejména v provinciích Tavuš a Gegharkunik. Pro řízení motorových vozidel je v Arménii uznáván mezinárodní řidičský průkaz. Cestování vlakem je možné pouze na omezené železniční síti, je pomalé a nepříliš spolehlivé.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

Arménie je vnitrozemská, hornatá země. 90% povrchu leží výše než 1 000 m a 40% výše než 2 000 m. Nejnižší bod má 390 m. Na severu a východě se rozkládá pohoří Malý Kavkaz s vrcholy přes 3 000 m. V západní, střední a jihovýchodní Arménii leží vulkanická Arménská vysočina. Nejvyšší hora země vyhaslý vulkán Aragac (4 090 m) leží na západě země. Mezi Malým Kavkazem a Arménskou vysočinou leží v nadmořské výšce 1 900 m rozlehlé jezero Sevan (1 200 km2).

Zalesněno je pouze okolo 10% území. Lesy rostou v hornatých oblastech na severu a jihovýchodě země, kde jsou vyšší srážky. Většinu území Arménie pokrývá skromná stepní vegetace. Na jihu země má krajina pouštní charakter.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 1. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000. S. 289.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

Arménie má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 3 kulturní a přírodní památky.

Národní parky

                V Arménii se nachází 4 národní parky.

Seznam chráněných území, Wikipedia (en, ...)

Národní parky, atb.am (en)

Odkazy

Britannica, Armenia (en)

CIA World Factbook, Armenia (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Arménie (cs)

Wikipedie, Arménie (cs)

Dokumenty

Arménie (ČT, 2002)

Arménie (ČT, Objektiv, 2009 až 2015)

Jižní Arménie (ČT, 2010)

end faq