Ázerbájdžán / Azarbaycan Respublikasi

Základní informace

Rozloha: 86 600 km2
Počet obyvatel: 9 898 000 (2018)
Hustota obyvatel: 112/km2
Úřední jazyk: ázerbájdžánština (turkický jazyk)
Obyvatelstvo: 92% Ázebájdžánci, 1,5% Arméni, 1,5% Rusové
Náboženství: 93% muslimové (většina šíítští), 2,5% ruští pravoslavní, 2,5% arménská církev
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorové Národní shromáždění - 125 členů
Hlavní město: Baku (2 150 000)
Největší města: Sumgait (325 200), Gance (313 300)

TOP MÍSTA

1. BAKU

flickr.com/photos/indigoprime/2418558399

                Baku je hlavní a největší město Ázerbajdžánu. Leží na východě země, na Apšeronském poloostrově, na pobřeží Kaspického moře. Žije zde okolo 2 miliónů obyvatel. Opevněné staré město Baku, Šivaršáhův palác a Panenská věž jsou od roku 2000 součástí Světového dědictví UNESCO. Historické centrum města tvoří staré město založené ve 12. st. Hlavními památkami zde jsou Šivaršáhův palác (palác, mešita, minaret a další budovy) založený na počátku 13. st. a Panenská věž postavená ve 12. st. V Baku se nachází řada dalších cenných historických staveb, zejména z počátku 20. st., postavených v eklektickém stylu. K těmto stavbám náleží například budova Opery z roku 1911, palác Ismaijíla ve stylu benátské gotiky z let 1908-15, koncertní hala Ázerbajdžánské filharmonie z roku 1912, budova Divadla dramatu z roku 1919 nebo budova Ekonomické univerzity z roku 1930.

2. BAZARDUZU

commons.wikimedia.org/wiki/File:Bazarduzu_robl.JPG

                Bazarduzu je nejvyšší hora Ázerbajdžánu. Má výšku 4 466 m a leží na severu země v pohoří Velkého Kavkazu (7 kilometrů severně od vrcholu hory se nachází nejjižnější bod Ruska). Hora je součástí Národního parku Šahdag. Park byl založený v roce 2006, má rozlohu 1 305 km2 a je největším národním parkem Ázerbajdžánu i největším parkem v rámci Kavkazského pohoří. K hlavním stromům rostoucí v této oblasti náleží dub velkokvětý, jasan úzkolistý, habr obecný nebo bříza bělokorá. Z endemických živočichů zde žije například tur východokavkazský.

Zdroje: Noble, J., Kohn, M., Systermans, D.: Georgia, Armenia and Azerbaijan. Lonely Planet 2012.; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported

REGIONY

                Ázerbájdžán se administrativně dělí na 59 okresů, 11 měst a Nachičevanskou autonomní republiku. Z ekonomického a turistického hlediska se také rozlišuje 9 hlavních regionů a jedna autonomní republika.

Turismus, azebaijan.travel (en, rs)

Mapa je pod licencí CC

VÍZA, MĚNA, DALŠÍ INFORMACE

                Vstup. Pro občany ČR platí vízová povinnost pro vstup na území Ázerbájdžánu. Víza pro pobyt v Ázerbájdžánu v Praze lze získat na konzulárním úseku Velvyslanectví Ázerbájdžánu v Praze nebo plně elektronicky prostřednictvím služby ASAN, a to na webu https://evisa.gov.az.

                Doklady. Občané ČR cestující do Ázerbájdžánské republiky musí být vybaveni cestovním pasem ČR a vízem.

                Měna. Manat, AZN. 1 manat = 13 Kč (2018), aktuální kurz

                Časové pásmo. UTC+4 (tj. o 3 hodiny více než středoevropský čas)

                Bezpečnost. Vzhledem k přetrvávajícímu konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach je uzavřena ázerbájdžánsko-arménská hranice. Proto se nedoporučuje pokoušet se o přechod do Ázerbájdžánu z oblasti Náhorního Karabachu. Rovněž se nedoporučuje cestovat do oblastí v blízkosti linie dotyku znepřátelených stran. Pro pohyb v samotném Ázerbájdžánu nejsou zavedena žádná omezení. Nejsou potvrzena zvýšená rizika teroristických útoků. Při pobytu se doporučuje respektovat základní bezpečnostní pravidla chování a respektovat pokyny příslušníků ozbrojených složek (nelze se například volně pohybovat v bezprostřední blízkosti prezidentských či vládních budov). Před samotnou realizací cesty se doporučuje kontaktovat Velvyslanectví České republiky v Baku a informovat se o aktuální situaci v teritoriu.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

                Ázerbájdžán má na západě hranice s Arménií, na severu s Gruzií a Ruskem a na jihu s Íránem. Hlavní přírodní části země tvoří pohoří Velký Kavkaz na severu, pohoří Malý Kavkaz na západě, rozlehlá úrodná nížina řeky Kury ve střední části země a 800 km dlouhé pobřeží Kaspického moře na východě (vzdálenost mezi severní hranicí s Ruskem a jižní s Íránem je 450 km). Nejvyšší horou Ázerbájdžánu je Bazarduzu (4 466 m) ve Velkém Kavkazu. Nejvyšší horou Malého Kavkazu je Gamis (3 724 m). Na jihovýchodě země, na hranicích s Íránem se rozkládá pohoří Talyš (2 492 m). Na východě Ázerbájdžánu vybíhá do Kaspického moře Apšeronský poloostrov s hlavním městem Baku.

                V Ázebájdžánu je okolo 8 000 řek (velmi často krátké), všechny ústí do Kaspického moře. Největší jezero je Sarysu (67 km2) na jihu země. Zalesněné jsou oblasti zejména ve Velkém Kavkazu a na jihu při Kaspickém moři, v Lenkoranské nížině.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 1. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000. S. 370.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí CC

Světové dědictví

Ázerbajdžán má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsané 2 kulturní památky.

Národní parky

                V Ázerbájdžánu se nachází 9 národních parků. První byl založený v roce 2003.

Seznam národních parků, Wikipedia (en, ...)

Národní parky, azerbaijan.az (en)

Odkazy

Britannica, Azerbaijan (en)

CIA World Factbook, Azerbaijan (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ázerbajdžán (cs)

Wikipedie, Ázerbajdžán (cs)

Statistický úřad, stat.gov.az (en)

Dokumenty

Ázerbajdžán (ČT, 2008)

Ázerbajdžán (ČT, 2003)

end faq