Jordánsko / Al Urduníja al Hašimíja

Základní informace

Rozloha: 89 342 km2
Počet obyvatel: 10 267 000 (2018)
Hustota obyvatel: 115/km2
Úřední jazyk: arabština
Obyvatelstvo: 98% Arabové
Náboženství: 97% muslimové (převážně sunnitští), 2% křesťané
Politický systém: král, vláda, dvoukomorové Národní shromáždění; sněmovna - 150 členů a senát - 60 členů
Hlavní město: Ammán (1 919 000)
Největší města: Zarka (481 300), Irbid (400 000)

TOP MÍSTA

1. PETRA

flickr.com/photos/subherwal/35565835611

                Petra je historické město a archeologické naleziště. Nachází se na jihozápadě Jordánska, východně od údolí Vádí al Araba a od hranice s Izraelem, přibližně na půl cesty mezi Mrtvým a Rudým mořem. Oblast je obklopena horami s řadou soutěsek a kaňonů. Historické město je světoznámé pro své stavby a chrámy vytesané do skal. Architektura v sobě spojuje východní a západní tradici. Petra byla hlavním městem Nabatejského království. Město bylo založeno okolo 300 před naším letopočtem. Bylo důležitou zastávkou obchodních karavan na cestách mezi Egyptem, Fénicií, Sýrií a Arábií. V době svého největšího rozvoje zde žilo okolo 30 000 obyvatel. Město bylo opuštěno po opakovaném zemětřesení v 6. století. Následně bylo „znovuobjeveno“ švýcarským cestovatelem Johannem Burckhardtem na počátku 19. století. Petra náleží k jednomu z nejznámějších světových archeologických nalezišť a je nejnavštěvovanější památkou Jordánska.

2. VÁDÍ RÚM

flickr.com/photos/oliver_clarke/14161034901

                Vádí Rúm je údolí na jihozápadě Jordánska, necelých 40 kilometrů východně od Akabského zálivu, v blízkosti hranice se Saudskou Arábií. Vádí Rúm, nazývané také Údolí Měsíce, je největším vádím v Jordánsku. Vádí Rúm znamená v arabštině Údolí Římanů a odkazuje na to, že oblast byla ve starověku součástí Byzantské říše. Údolí je obklopeno pískovcovými a žulovými skalami. Krajinu tvoří poušť, skály jsou odděleny řadou soutěsek a vytváří různé skalní útvary – skalní klenby, věže, jeskyně. Ve skalách se nachází okolo 25 000 kreseb a rytin, některé 12 000 let staré. Nad údolí vystupuje druhá nejvyšší hora Jordánska Džabal Rúm (1 734 m). Jižněji pak leží nejvyšší jordánský vrchol Džabal Um ad Dámí (1 854 m). Vádí Rúm je součástí přírodního a kulturního světového dědictví UNESCO.

3. MRTVÉ MOŘE

flickr.com/photos/pfatourou/14230260406

                Mrtvé moře je bezodtoké slané jezero na západě Jordánska, na hranici s Izraelem. Západní polovina jezera leží na území Izraele, respektive Západního břehu Jordánu a východní polovina leží na území Jordánska. Hladina jezera je 430 metrů pod mořem, Mrtvé moře je tak nejníže položeným místem na světě. Zároveň Mrtvé moře náleží k nejslanějším jezerům světa. Jezero má největší délku ze severu k jihu 50 km a největší šířku 15 km. Celková rozloha je 605 km2. S největší hloubkou 304 metrů je Mrtvé moře nejhlubším hypersaliním jezerem na světě. Hlavním přítokem jezera je řeka Jordán. Západní a východní břehy jsou skalnaté, na Jordánském území jsou skály vyšší a k jezeru se svažují více příkře.

4. AMMÁN

flickr.com/photos/colleenmorgan/3802529766

                Ammán je hlavní a největší město Jordánska. Leží na severozápadě země, v nadmořské výšce 700 až 1 100 metrů. Město leží ve vádí Ammán, bylo vystavěné kolem sedmi vrchů. Pravděpodobně bylo založené již v neolitu, je známé z biblických textů, v římském období se nazývalo Filadelfia, v roce 635 bylo dobyto Araby. Ještě v roce 1918 měl Ammán dva tisíce obyvatel, dnes zde žije okolo 4 miliónů obyvatel. Ammán patří k nejnavštěvovanějším městům v arabském světě. Charakteristickou zástavbu na starém města tvoří čtyřpodlažní domy. Přímo v centru města se nachází památky z římské doby: citadela a amfiteátr z druhého století vystavěný pro šest tisíc diváků.

5. AKABA

flickr.com/photos/davidstanleytravel/34756505764

                Akaba je jediné jordánské město na mořském pobřeží, současně je s 200 000 obyvateli největším městem Akabského zálivu. Město leží na jihozápadě země, v blízkosti hlavních jordánských památek: Skalního města Petra a údolí Vádí Rúm. To z něj dělá jeden z hlavních turistických cílů v Jordánsku.

6. DANA

flickr.com/photos/jcookfisher/13551211303

                Dana je největší přírodní rezervace na území Jordánska. Nachází se v severní části pohoří Džabal aš Šara, na jihozápadě Jordánska, přibližně 25 kilometrů jižně od města Tafila. Pohoří je tvořeno vápenci, pískovci a žulou. Nachází se zde pískovcové útesy. Roste zde okolo 700 druhů rostlin, žije zde 38 savců a přes 200 druhů ptáků. Rezervace je nejvíce biologicky rozmanitá oblast v Jordánsku. Ze stromů zde rostou jalovce fénické, stálezelené duby, akácie, a také cypřiše pravé.

Zdroje: Teller, M.: Jordánsko. Rough Guides. 3. české vydání, Jota 2007.; Universum, všeobecná encyklopedie. Odeon 2001, díly 1-10., Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution-No Derivse, CC 3.0

REGIONY

               Jordánsko se dělí na tři regiony: Severní, Střední a Jižní a na 12 guvernorátů. Největším guvernorátem je Maán s rozlohou 32 832 km2.

Turismus, VisitJordan.com (en, fr, de, it,...)

Regiony, guvernoráty, rozloha km2

Severní

Adžlún (2), 420 km2

Džaraš (3), 410 km2

Irbid (1), 1 572 km2

Mafrak (4), 26 551 km2

Střední

Ammán (6), 7 579 km2

Balka (5), 1 120 km2

Madaba (8), 940 km2

Zarká (7), 4 761 km2

Jižní

Akaba (12), 6 905 km2

Kerak (9), 3 495 km2

Maán (11), 32 832km2

Tafila (10), 2 209 km2

Mapa je pod licencí Creative Commons

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE 

Vstup. Jednorázové vstupní vízum lze získat na počkání na letišti a pozemních hraničních přechodech (s výjimkou přechodu Allenby Bridge/King Hussein Bridge) za jednotný poplatek 40 JOD. O vstupní vízum lze zažádat i na Jordánském velvyslanectví ve Vídni.

Doklady. Cestující do Jordánska musejí být vybaveni cestovním pasem, jehož platnost přesahuje minimálně o 6 měsíců předpokládanou dobu pobytu.

Měna. Dinár, JOD. 1 dinár = přibližně 31 Kč (2018), aktuální kurz

Časové pásmo. UTC+2, letní čas UTC+3

Bezpečnost. Podobně jako v jiných zemích regionu Blízkého východu přetrvává i v Jordánsku hrozba teroristických útoků. V roce 2005 se terčem teroristů stala Aqaba a Ammán. Zmíněné útoky nebyly bezprostředně namířené proti českým občanům, jejich opakování v budoucnosti nelze vyloučit. Kromě teroristických hrozeb je Jordánsko poměrně bezpečnou zemí, obecná kriminalita je na nízké úrovni. Pouze při cestách do odlehlejších venkovských oblastí doporučujeme zvýšenou obezřetnost, výhodou samozřejmě je místní doprovod.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz 

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY

               Jordánské území má pouštní a stepní charakter. Tři čtvrtiny země tvoří kamenitá poušť (střední a východní část země). Na západě země leží Jordánská příkopová propadlina (rozkládá se od severu k jihu, podél celé hranice s Izraelem). Propadlinou protéká řeka Jordán. Ve střední části propadliny se nachází Mrtvé moře (400 metrů pod mořem, je nejníže položené místo na Zemi). Na propadlinu východně navazuje Jordánská vysočina (průměrná výška 900 metrů, na severu vrcholky hor až 1 200 metrů, na jihu přesahují 1 700 m). Nejvyšší jordánská hora je Džabal Ram (1 734 m), leží na jihu (respektive jihozápadě země). Střed a východ země tvoří pouštní tabule rozdělovaná suchými údolími. Severovýchod náleží k Syrské poušti, jihovýchod k Arabské poušti. Vegetaci tvoří především trnité keře a nízké stromy – akácie, tamaryšek.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org

Mapa není pod žádnou licencí

Světové dědictví

Jordánsko má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 6 kulturních a přírodních památek.

Odkazy

Britannica, Jordan (en)

CIA World Factbook, Jordan (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Jordánsko (cs)

Wikipedie, Jordánsko (cs)

Statistický úřad, dosweb.dos.gov.jo (en)

Dokumenty

Jižní Jordánsko (ČT, 2008)

Jordánsko (ČT, 2002)

Jordánsko (ČT, Objektiv, 2008 až 2018)

end faq