Turecko / Türkiye Cumhuriyeti

Základní informace

Rozloha: 783 562 km2
Počet obyvatel: 82 003 900 (2018)
Hustota obyvatel: 104/km2
Úřední jazyk: turečtina
Obyvatelstvo: 75% Turci, 18% Kurdové, 7% ostatní (Arméni, Řekové, Albánci, Arabové, Gruzínci ad.)
Náboženství: 99,5% muslimové (převážně sunnitští)
Politický systém: prezident, vláda, jednokomorový parlament (Velké národní shromáždění) - 550 členů
Hlavní město: Ankara (4 474 300)
Největší města: Istanbul (13 820 334), Izmir (2 829 000), Bursa (1 770 000), Adana (1 646 000), Gaziantep (1 465 000), Konya (1 139 000), Antalya (1 028 000)

TOP MÍSTA

1. ISTANBUL

flickr.com/photos/tambako/4099503048

                Istanbul je největší turecké město a největší turecký přístav. Má rozlohu 1 539 km2 a žije zde okolo 14 miliónů obyvatel. Istanbul byl založen starověkými Řeky v 7. st. před K. jako Byzantion a později pojmenován po římském císaři Konstatinovi Velikém Konstantinopol, v roce1930 přejmenován na Istanbul. Konstantinopol, respektive Istanbul, byl více jak 1 100 let hlavním městem Byzantské říše a následně více jak 600 let hlavním městem Osmanské říše. Dnes Istanbul tvoří hlavní ekonomické, kulturní a historické centrum Turecka. Město leží v jižní části Bosporského průlivu, rozkládá se větší částí na evropském kontinentu a menší částí na asijském kontinentu. K hlavním památkám (většina se nachází v evropské části města) náleží původně chrám z 6. st. (později mešita, v současné době muzeum) Hagi Sofia, dřívější rezidence osmanských sultánů Palác Topkapi, jedna z dominant města Sülejmanova mešita, nejstarší stavba ve městě Konstantinův sloup z roku 330, empírový palác Dolmabahce, Ahmedova mešita (Modrá mešita) a Bosporský most z roku 1970.

2. PERGAMON, EFEZ A SIDE

flickr.com/photos/myhsu/2862401555

Pergamon bylo historické antické město, rozkládalo se na západě území dnešního Turecka, přibližně 25 km od pobřeží Egejského moře. Město se postupně rozšířilo v Pergamskou říši a v letech 200 až 100 před naším letopočtem bylo jednou z velmocí v oblasti Malé Asie. Na počátku 7. st. bylo zničeno Araby. Od roku 1871 probíhaly v oblasti vykopávky organizované německými archeology. Jedna z hlavních dochovaných památek Pergamský oltář se nachází v Berlínském muzeu. K hlavním památkám v místě náleží divadlo s kapacitou pro deset tisíc diváků, Trajanův chrám, Pergamská knihovna nebo Dionýsův chrám. Efez je jedno z nejzachovalejších znovu odkrytých velkoměst starověku. Leží rovněž na západě Turecka, při pobřeží Egejského moře (jižně od města Izmir, u obce Selcuk). Staré maloasijské město s bohatou historií bylo založeno před více než 3 000 lety. Z památek zde nalezneme část velkého amfiteátru, fasádu Celsovy knihovny, Hadriánův chrám z 2. st., baziliku sv. Jana z 6. st. a další stavby. Pozůstatky antického města Side se nachází na jihozápadě Turecka, přibližně 70 km východně od Antalye. Město leželo v severní části poloostrova Side obklopeného Středozemním mořem. K hlavním dochovaným památkám náleží římský amfiteátr, Apollónův chrám a Velká městská brána.

3. BODRUM

commons.wikimedia.org/wiki/File:TurkeyBodrumCastle.jpg

                Bodrum je menší přístavní město na jihozápadě Turecka. Leží v Gökovském zálivu, při pobřeží Egejského moře. 23 km jihozápadně od města leží řecký ostrov Kós. Bodrumu dominuje hrad sv. Petra vystavěný na počátku 15. st. Řádem maltézských rytířů. Z dalších památek se zde nachází římský amfiteátr a pozůstatky základů Mausólova mauzolea (stavba byla jedním ze sedmy divů světa, byla zničena zemětřeseními v průběhu 12. až 15. st.). Bodrum je jedno z center turistiky na tureckém pobřeží.

4. ÖLÜDENIZ

flickr.com/photos/philippe_perreaux/13737465704

                Ölüdeniz je menší obec na jihozápadě Turecka na pobřeží Středozemního moře. Nachází se přibližně 15 km jižně od města Fethiye, 80 km jihozápadně od obce leží řecký ostrov Rhodos. Ölüdeniz má okolo 5 000 obyvatel. Oblast je známá tyrkysovou barvou moře, plážemi, přírodní lagunou a okolní přírodou, která je součástí chráněné krajinné oblasti. Nejvyšší bod okolních hor Babadag má 1 969 m. Horské masivy jsou tvořeny především vápencem. Ze stromů jsou nejčastěji zastoupeny místní javory a cedry libanonské.

5. PAMUKKALE

commons.wikimedia.org/wiki/File:Pamukkale_town.JPG

                Pamukkale je obec v jihozápadní části Turecka, respektive v jihozápadní části Střední Anatolie, ve vnitrozemí. Leží přibližně 20 km severně od města Denizli. Oblast je známá termálními prameny bohatými na vápník. Ty vyvěrají pod vrcholem kopce a stékají po svahu do údolí. Svah má sněhově bílou barvu a tvoří ho jednotlivé terasy s jezírky a vodopády. Voda dosahuje teploty až 45°C a je bohatá na oxid uhličitý. Na vrcholu kopce se pak nachází pozůstatky antického města Hieropolis. Dochovaly se větší části městských bran, divadlo a části několika chrámů. Pamukkale a Hieropolis jsou součástí přírodního a kulturního Světového dědictví UNESCO.

6. ANTALYA A ALANYA

commons.wikimedia.org/wiki/File:Alanyafromcastle.JPG

                Antalya je největší město na pobřeží Středozemního moře a je hlavním turistickým centrem na Turecké riviéře. V metropolitní oblasti žije okolo 1 miliónu obyvatel. Město bylo založeno starověkými Řeky okolo roku 150 před naším letopočtem. Následně bylo obsazeno Římany, bylo součástí Byzantské říše a od 14. st. součástí Osmanské říše. K hlavním památkám náleží historické staré město Kaleici, Hadriánova brána z 2. st., části městského opevnění, věž Hidrilik, řada mešit, minaretů a několik kostelů. Alanya je další hlavní turistické centrum na Turecké riviéře. Město leží na pobřeží Středozemního moře, ze severu je obklopené centrální částí pohoří Taurus (nejvyšší hora v okolí má 3 002 m). Nachází se přibližně 130 km jihovýchodně od Antalye. Nejstarší část města se nachází na poloostrově a byla obývaná již v době paleolitu. Prvotní opevnění bylo vybudováno v době antického Řecka, následně bylo město obsazeno Římany, bylo součástí Byzantské říše a od konce 15. st. součástí Osmanské říše. Dominantu města tvoří Alanyjský hrad ze 13. st. Nachází se na 250 metrů vysoké skále na poloostrově, v interiéru hradu se nachází byzantský kostel a mešita. Další významnou městkou památkou je Červená věž, rovněž ze 13. st.

7. POHOŘÍ KACKAR

flickr.com/photos/keremtitiz/265406877

                Pohoří Kackar se nachází na severovýchodě Turecka, tvoří nejvyšší část Pontských hor. Nejvyšší hora Kackar Dagi má 3 937 m. Nejvyšší vrcholky hor vystupují z horské plošiny v nadmořské výšce okolo 3 000 metrů a jsou zaledněné. Od roku 1994 je 530 km2 v oblasti chráněno jako národní park. V horách se nachází turistické stezky a jsou rovněž oblíbené u horolezců.

8. SAFRANBOLU

flickr.com/photos/stupid_dream/9605790662

                Safranbolu je menší historické město na severu Turecka. Leží ve vnitrozemí, přibližně 200 km severně od Ankary a 60 km jižně od pobřeží Černého moře. Město je známé od 13. st, kdy se stalo jedním z důležitých center na obchodní stezce mezi Evropou a Asií. Dnes má Safranbolu okolo 50 000 obyvatel. Město je známé především dochovanými historickými domy. Skládá se ze tří hlavních historických čtvrtí: Cukur, Kiranköy a Baglar. Část domů je postavená ze dřeva (muslimská čtvrť Cukur), část jsou kamenné stavby (nemuslimská čtvrť Kiranköy). První dvě čtvrti jsou tvořeny úzkými křivolakými uličkami s kamennou dlažbou. K dalším hlavním památkám náleží Stará mešita, Staré lázně a Medresa Paši Sulejmana.

Zdroje: Turecko. Lonely Planet, česky Svojtka a Co 2010.; Universum, všeobecná encyklopedie. Díly 1-10. Odeon Praha 2000 - 2002; Wikipedia.org

Fotografie jsou pod licencemi CC Attribution, CC Attribution - No Derivse a CC 3.0 Unported

REGIONY A PROVINCIE

                Turecko se administrativně skládá z 81 provincií. Z turistického hlediska se rozlišuje 7 hlavních regionů.

Provincie, Wikipedia (en)

Region, rozloha km2

Černomořský region, 116 169 km2

Egejský region, 90 251 km2

Jihovýchodní Anatolie, 76 509 km2

Marmarský region, 72 845 km2

Střední Anatolie, 188 586 km2

Středomořský region, 90 348 km2

Východní Anatolie, 146 330 km2

 Mapa

VÍZA, MĚNA, PRAKTICKÉ INFORMACE 

                Vstup. Turistický pobyt v délce 90 dní je možné úředně prodloužit až na dalších 180 dnů.

                Doklady. Občané ČR cestující do Turecké republiky musí mít cestovní doklad platný ještě minimálně 150 dnů od data vstupu na území Turecké republiky.

                Měna. Lira, TRY. 1 lira = 4 Kč (2019), aktuální kurz

                Časové pásmo. UTC+3 (o dvě hodiny více než v ČR; v případě našeho letního času o hodinu více)

                Bezpečnost. Obecně se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti při pobytu v místech s vyšší koncentrací osob, zejména na turisticky frekventovaných místech. Před cestou do oblasti východního a jihovýchodního Turecka je třeba pečlivě zvážit specifika a zvýšená rizika této oblasti. Klimatické podmínky v Turecku jsou zejména v letních měsících relativně náročné.

Zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (mzv.cz), cnb.cz

GEOGRAFIE, PŘÍRODNÍ POMĚRY 

                Turecké území je velmi hornaté. Je tvořeno Anatolskou plošinou s okrajovými pohořími, které dosahují výšek okolo 3 000 metrů. Střední Turecko tvoří bezodtoká, 900 až 1 000 metrů nad mořem vysoká, pánev s řadou slaných jezer a vystupujícími vulkány. Na severu tuto pánev ohraničuje od Černého moře Pontské pohoří (nejvyšší hora Kackar Dagi, 3 937 m). Na jihu, při pobřeží Středozemního moře, pohoří Taurus (nejvyšší hora Demirkazik, 3 756 m). Na západě leží Západoanatolská vysočina, která se směrem k pobřeží mírně snižuje. Největší nížina v Turecku leží v severozápadní části země, v evropské části Turecka, ve Východní Thrákii. Další menší nížiny pak leží při pobřeží Marmarského moře a na jihu při pobřeží Středozemního moře, v okolí měst Adana a Antalya. Na východě země, v místech, kde se sbíhají Pontské pohoří a Taury, se rozkládá Araratská (Východoanatolská) vysočina. Tvoří ji horské masivy a mohutné vulkány. Zde leží nejvyšší turecká hora Ararat, 5 137 m.

                Nejdelší turecké řeky jsou Kizilirmak, Sakarya a Yesilirmak. Na východě země pramení řeky Eufrat a Tigris. V Turecku je více jak 250 jezer, největší jsou Vanské jezero (3 174 km2) a Tuz (550 km2). Ve střední části země, ve vnitrozemí převládají travnaté stepi, které v nejsušších oblastech přechází v polopoušť s keři a nízkou trnitou vegetací. Na vnějších stranách Pontského pohoří rostou horské lesy (nejčastěji jsou zastoupeny habr, kaštanovník, smrk, dub, buk, olše a jedle). Na západě a v oblasti Taur převládají křovinaté porosty a macchie.

Zdroje: Universum, všeobecná encyklopedie. 1. české vyd. Odeon, Praha 2000.; Wikipedia.org

Mapa je pod licencí Creative Commons

Světové dědictví

Turecko má v Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných 15 kulturních a přírodních památek.

Národní parky

                Turecko má 43 národních parků.

Národní parky, GoTurkeyTourism.com (en)

Seznam národních parků, Wikipedia (en)

Odkazy

Britannica, Turkey (en)

CIA World Factbook, Turkey (en)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Turecko (cs)

Wikipedie, Turecko (cs)

Statistický úřad, Tuik (en)

Dokumenty

Istanbul (ČT, 2007)

Izmir (ČT, 2012)

Nigde (Střední Anatolie) (ČT, 2010)

Turecko (ČT, 2000)

Turecko (ČT, Objektiv, 2009 až 2018)

Van (Východní Anatolie) (ČT, 2013)

end faq